Záplevák - Helenium

Rod byl údajně pojmenován podle mytické krasavice Heleny, manželky spartského krále. Tato trvalka poněkud upadla v zapomnění, i když má všestranné využití. Druhy pocházející ze Severní Ameriky a Kanady jsou vysoké, mírně olistěné a vhodné především do zahrad přírodního charakteru. Kvetou většinou až na podzim. Vyšlechtěné kultivary rozkvétají dříve a mají odlišný habitus. Jsou více rozvětvené, nižší a širší, mají rozvolněný vzrůst. Na delších lodyhách jsou květy po jednom v barvě červené, žluté nebo bronzové. Mnohé kultivary mají tmavý terč a kvetou od července až do pozdního podzimu.

Hybridy by si zasloužily větší rozšíření. Jsou nenáročné, potřebují pouze slunce a pravidelnou zálivku, nesnášejí sucho. Množí se dělením časně zjara, protože při podzimní výsadbě rostlina přes zimu často vymrzne. Záplevák se používá do velkých smíšených skupin, ale i samostatně v záhonech jako solitéra s travinami. Hodí se i k řezu a do váz se aranžuje buď samostatně, nebo s kopretinami, žlutými afrikány či růžovými hlaváči.