Architektonické skalky

Architektonická skalka je v podstatě svah vyřešený soustavou teras, které jsou různě velké a mají různé tvary i různé úrovně. Terasy jsou nepravidelné a jsou podchyceny zídkami. Celou soustavou teras procházejí kamenné cesty se schody. Partie se může obohatit též o vodu, čímž získá na půvabu, protože v soustavě teras přibude soustava různě velkých vodních nádrží, potůčků a vodních přepadů. Cesty protínají tyto miniaturní vodní toky pomocí lávek z plochých kamenů.

Záleží ovšem na osázení celé partie, které teprve korunuje toto výtvarné dílo. Používáme zde plazivé a keřové jehličnany i listnáče, jako jsou kleče, např. Pinus mugo, jalovce (kultivary Juniperus chinensis a Juniperus communis), zakrslé smrky (kultivary Picea abies, Picea glauca) aj., dále skalníky (Cotoneaster), čilimníky (Cytisus decumbens), dřišťály (Berberis), zakrslé pěnišníky (Rhododendron), vřesovce (Erica carnea) apod. Nesmějí tu chybět ani traviny, jako Avena, Pennisetum, Deschampsia, Festuca aj. Hlavní náplní jsou ovšem skalničky, a to jak polštářovité, tak i trsnaté, které se zde používají podle podobných zásad jako ve skalkách. A konečně zde nemají chybět ani cibuloviny, jako např. tzv. botanické tulipány (Tulipa fosteriana, Tulipa greigi aj.), narcisy (Narcissus pseudonarcissus aj.), ladoňky (Scilla), modřence (Muscari), šafrány (Crocus), ocúny (Colchicum) apod. Spáry zídek se osazují stejně jako u normálních květinových zídek.

Výstavba i osazování těchto terasovitých architektonických skalek jsou dosti náročné, podaří-li se však, pak to jsou překrásné zahradní partie. Zde už nejde o napodobení přírody, nýbrž o vytváření dekorativního uměleckého díla.